@kosmonautix.cz
Oficiální BS profil českého popularizačního webu informujícího o novinkách a zajímavostech v kosmonautice a souvisejících tématech. Web: https://kosmonautix.cz/ YouTube: https://www.youtube.com/@kosmonautixczTV Tento profil nespravuje Dušan Majer!
Tento obrázek ukazuje jaké přístroje byly a jsou nainstalovány na Hubbleově kosmickém dalekohledu.
Pět původních vědeckých přístrojů modře, místo jednoho z nich pak byl instalován systém COSPAR, který korigoval špatně vybroušené zrcadlo.
Přístroj NICMOS je bohužel, asi už trvale, mimo službu.
Hlavní město Bangladéše a jedno z největších měst světa Dháka.
Snímek vznikl v rámci programu Evropské kosmické agentury Copernicus.
Sovětští kosmonauté Jurij Romaněnko a Alexandr Lavejkin byli první posádkou, která v únoru 1987 otestovala vylepšenou kosmickou loď Sojuz TM.
S ní zamířili ke kosmické stanici Mir. Zde zůstal Lavejkin 174 dní a Romaněnko dokonce 326 dní, a byl tak prvním, jehož kosmický let trval více než 300 dnů.
Přístroj MIRI pracuje jako jedný přístroj na JWST ve střední infračervené oblasti. To vyžaduje jeho chlazení na teplotu jednotek Kelvinů.
K tomu je vybaven speciálním novým chladícím systémem, který umožňuje vzácné kapalné helium znovu a znovu ochlazovat a díky tomu může MIRI pracovat řadu let.
Od roku 2018 je na palubě Mezinárodní kosmické stanice zařízení Cold Atom Laboratory, které vytváří extrémně chladné prostředí za účelem studia chování atomů v těchto podmínkách.
Až na deset sekund zde lze vytvořit prostředí o teplotě 1 pikokelvin, tedy miliardtina Kelvinu nad absolutní nulou.
Tato zvláštní fotografie zobrazuje náš Měsíc v gama oblasti elektromagnetického spektra. Ne, že by Měsíc sám o sobě byl zdrojem gama záření, ale toto vzniká když jeho povrch bombarduje kosmické záření.
Snímek pořídila americká gama observatoř Fermi.
Už v pátek vystoupí na cyklu Pátečníci, který organizují kolegové z @klubskeptiku.bsky.social matematik, děkan
@mff.unikarlova.cuni.cz a člen hudební skupiny Asonance Mirko Rokyta.
Řeč bude o jednom z nejslavnějších čísel, číslu Pí. Přednáška začíná v 17 hodin.
Tato mapa pořízená evropskou sondou Planck ukazuje polarizaci reliktního záření. Ano, i toto je polarizované.
Umět změřit polarizaci reliktního záření je velmi důležité, neboť polarizace tohoto záření nám může přinést další důlažité informace, například o reliktních gravitačních vlnách.
Zatím jediná žena získala Abelovu cenu, matematický ekvivalent Nobelovy ceny.
Tou ženou je Karel Keskulla Uhlenbec, která byla oceněna za za průkopnické výsledky v oboru geometrických parciálních diferenciálních rovnic, kalibrační invariance a integrabilních systémů.
Americká astronomka Henrietta Swan Leavitt je jednou z nejvýznamnějších vědkyň přelomu 19. a 20. století.
Byla členkou skupiny Harvardských počtářek a určila vztah mezi periodou pulsace proměnných hvězd cefeid a jejich absolutní magnitudou. Díky tomu umíme měřit vzdálenosti ve vesmíru.
Pravděpodobně nejvýznamnější čínská fyzička všech dob byla Chien-Shiung Wu, které se přezdívalo také čínská madame Curie.
Tato vědkyně pracovala na projektu Manhattan a později se zasloužila o objev proušení P symetrie (zjednodušeně zrcadlové symetrie) ve slabé jaderné interakci.
Doktorka Kathryn Sullivan je vskutku výjimečná žena. Jde o první Američanku, která provedla výstup do volného prostoru.
A navíc jde o první (a dosud jedinou) osobu, která se podívala na oběžnou dráhu a také na do prohlubně Challenger v Mariánském příkopu, tedy na nejhlubší místo světových oceánů.
Jen pět žen dosud získalo Nobelovu cenu za fyziku.
První vyhrála už roku 1903 Marie Curie. Druhou ale získala až roku 1963 Maria Göppert-Mayer a třetí až v roce 2018 Donna Stricklad.
V roce 2020 obdržela cenu také Andrea Ghez a zatím nejnovější laureátkou (2023) je Anne L'Huillier (na obrázku).
Rádiová observatoř ALMA nacházející se v nadmořské výšce přes 5000 m na severu Chile se zaměřila na centrální molekulární oblast v centru Mléčné dráhy.
Výsledkem je tento krásný snímek. Cílem průzkumu bylo zmapovat rozložení chemických látek v této oblasti.
Americká pilotka a astronautka Eileen Collins je jednou z nejvýznamnějších astronautek historie.
Při misi Discovery STS-63 k orbitální stanici Mir se stala první pilotkou raketoplánu.
Při misi Columbia STS-93 se pak stala dokonce první velitelkou raketoplánu i americké kosmické mise.
Velmi působivý záběr na startující Saturn V, americkou superraketu, která dostávala posádky misí Apollo k Měsíci.
Dodnes jde o nejsilnější raketu, která vynesla náklad na oběžnou dráhu Země, nebo dále.
Hlavním konstruktérem rakety byl německý raketový vědec Wernher von Braun.
Teleskop Jamese Webba pozoroval planetku 2024-YR4 a jeho pozorování zpřesnilo dráhu objektu natolik, abychom mohli očekávanou srážku s Měsícem definitivně vyloučit.
Dobře pro Měsíc, škoda pro astronomy a lunární nadšence :-)
www.astro.cz/clanky/slune...
Kosmické záření je označení pro vysokoenergetické částice, které k nám přilétají z vesmíru.
Zde vidíte graf, kde je na svislé ose tok a na vodorovné ose energie. Vidíte, že ty opravdu hodně energetické částice dopadnou na lochu o velikosti čtverečního kilometru jednou za rok, nebo ještě méně.
Raketa Elektron firmy RocketLab si připsala další úspěšný start. Konkrétně šlo o vzlet z kosmodromu Mahia na Novém Zélandu.
Přesný náklad ani to, kdo byl zákazníkem se neví. Předpokládá se ale, že jde o čtvrtou družici BlackSky Gen 3 pro pozorování Země.
Některé blízké potenciálně obyvatelné planety představuje ve své grafice Planetary Habitability Laboratory z Portorické univerzity.
Můžete si všimnout i některých poměrně známých planet, třeba té u Proximy Centauri, nebo těch ze systému TRAPPIST-1.
Jeden z nejzajímavějších signálů, který byl při hledání mimozemského života byl tzv. Wow! signál. Zachycen byl radioteleskopem The Big Ear v Ohiu v srpnu 1977.
Od roku 2024 víme, že signál byl zřejmě způsoben událostí, kdy hvězdné emise způsobily náhlý nárůst jasnosti chladného vodíkového oblaku.
Jednu z největších hvězd ve vesmíru představuje ve svém video Jiří Burýšek, alias Jirka vysvětluje věci.
www.youtube.com/watch?v=12Uh...
Březnová aktualizace přehledu Olafa Frohna, který zobrazuje sondy aktivní a budoucí sondy zkoumající Sluneční soustavu.
Tato periodická tabulka prvků ukazu dominantní způsob/y vzniku daného prvku v kosmu, a také to, zda a jaké využití má ten který prvek v biologických systémech.
No bohužel podobný nekoláčový 3D graf na internetu neexistuje. Jasně, mohl bych ho vytvořit sám, ale to jsem zatím z úcty k astronomů mise Planck neudělal.
Čína se zatím zaměřovala spíše na meziplanetární sondy, ať už šlo o průzku Měsíce, nebo Marsu. Je ale potěšující, že se v blízké budoucnosti chce věnovat i astrofyzice.
V roce 2028 plánuje vypustit observatoř Earth 2.0 určenou k hledání exoplanet. Ty má detekovat pomocí tranzitů a mikročočkováním.
Asi 3600 sětelných let vzdálená mlhovina Kočičí oko (NGC 6543, také Caldwell 6) na složeném snímku Hubbleova vesmírného dalekohledu a teleskopu Euclid.
Tuto planetární mlhovinu ležící v souhvězdí Draka na severní obloze objevil roku 1786 slavný anglický astronom William Herschel.
Vesmír by se rozpínat i bez ní. Ale kdyby nebyla, tak by se rozpínání buď navždy zpomalovalo, nebo by se dokonce jednou zastavilo.
Ale s temnou energií by se měl vesmír rozpínat zrychleně navždy. I když jsou i návrhy, že se nějakým mechanismem přece jen rozpínání zpomalí, či zastaví.
A on byl hlavně kosmonaut, nikoli astronaut, když už chceme slovíčkařit.
Takoví Poláci na to jsou velmi citliví. Když letěl Slawosz Uznański-Wiśniewski, tak jejich odborníci všude psali, že je první polský astronaut. A když už někdo upozornil na Hermaszewského, tak řekli, že to byl kosmonaut.
A nebyl snad český astronaut? Byl. Stejně tak byl i slovenský. Takže si ho můžou počítat Slováci, ale i my. A má české občanství, takže tím spíš si ho můžeme počítat jako českého zástupce.
A o důvodech výběru zrovna jeho se říká dost věcí, ale nic není oficiálně potvrzeno. Takže jde o spekulace.